0,00 Kč s DPH

OKOUN

Jednou z nejsportovnějších ryb u nás je okoun. Dá se chytat v průběhu celého roku, včetně lovu na dírkách, a téměř na všech revírech. Pokud má rybář vyvážené množství štěstí a umu může jich za vycházku ulovit i několik desítek, a to i pěkných kousků. No a souboj s prohnaným „starým“ okounem je také silným adrenalinovým zážitkem, a to nejen díky jeho síle. Když už se ho podaří oklamat a zaseknout, není ještě vyhráno. Při zdolávání si nenechá ujít žádnou příležitost k zajetí pod kořen či větev ve vodě, kde tuší možnost utržení z rybářova vlasce.

V následujících řádcích jsou shrnuty základní charakteristiky života okounů. Na techniky, které se pro jejich lov dají využít, bude zaměřeno druhé pokračování článku, které vyjde příští měsíc (konkrétně ve středu 1. prosince v 19:00 :).

Biologické minimum

Okoun říční (perca fluviatilis) se vyskytuje téměř po celé Evropě a v severní části Asie patřící k úmoří severního ledového oceánu. Je značně přizpůsobivý. Můžeme na něho narazit od pásma lipanovéhoOkouni patří mezi nejkrásnější ryby našich vod až po pásmo cejnové. Zatímco v lipanových říčkách se vyskytují zpravidla jedinci menších velikostí, na údolních nádržích a jezerech mohou dorůst ctihodných velikostí nad 50cm a několika kilogramů váhy. Zdržuje se v hejnech, která jsou u juvenilních jedinců poměrně početná. Kapitální kusy se chovají samotářsky popřípadě v malých skupinkách o několika jedincích. Okoun patří mezi středněvěké ryby dožívající se 15 – 20let. Průměrný věk je 5 – 7let. V běžných podmínkách roste poměrně pomalu. A ryba o velikosti 25cm je 5 – 7 let stará. Pohlavně dospívá v 1. – 3. roce života. S postupujícím věkem převládají v populaci samice nad samci. K výtěru dochází v dubnu až květnu při teplotě vody 8 – 20 stupňů Celsia. Samice mívá až 300 000 jiker o průměru 1,7 – 2mm. Vytřené jikry pokládá samice v 1 – 2 metrů dlouhých pásech na ponořené rostliny a křoviska. Vývoj jiker trvá 14 – 17dní.

Chování okounů

Okouni jsou od přírody tuláci. V průběhu roku se na ně dá narazit snad na každém místě nádrže. Ale i oni se za určitých podmínek dokážou udržet na jednom místě.

Jsou dokonce i místa, kde se pruhovaní dravci můžou vyskytovat během cZalovení okounů do hejna rybek u hladinyelého roku. Tyto „fleky“ se vyznačují nejrůznějšími indiciemi:

 - Hejna rybek – ta často odhalíme malými kroužky na hladině. Dají nám signál, kde máme lovit. Okouní útoky jsou provázeny hlasitým šplouchnutím a často vidíme, jak malá rybka v panice skáče po hladině. V okouním podání je to nikdy nekončící honička za neustále se přemisťující rybí drobotinou.

 - Potopené stromy – jsou to místa, která fungují prakticky po celý rok, když jsou v potopených větvích malé rybičky, okoun není nikdy daleko.

 - Tzv. okouní hory – je to jedno z nejlepších míst na přehradě, na kterém se dají okouni chytat celoročně. V létě jsou okouni přímo na vrcholu kopce, na podzim a v zimě se stáhnou zpět do hlubin.

 - Vodní vegetace – nabízí velmi dobrá místa k lovu. Okouni zde mají úkryt před jinými predátory a najdou tu vždy dostatek jídla v podobě malých rybek a larev vodního hmyzu. Dají se lovit na popy nebo na hranách vegetace klasickou přívlačí.

 Okouni se rádi zdržují v trsech vodní vegetace- Loděnice, mola – také fungují celý rok, ale zejména v létě jsou okouni často pod moly nebo loděmi, protože tam mají stín. Proto také náhozy musí směřovat do těsné blízkosti těchto objektů.

 - Hromady kamení a strmé břehy – mezi balvany najde okoun spoustu potravy po celý rok. Okouni stávají pod útesy a ve výklencích skalních stěn.

 - Mosty – kolem mostních pilířů mají okouni stín a dostatek potravy.

 - Hrany starého koryta – to znamená přechod z mělčiny do hlubiny. Zde také stávají okouni po celý rok.

 - Přítoky – okouni sem vyrážejí při honbě za hejny malých rybek. Dravci se zde zdržují od jara do podzimu.

 - Prohlubně na dně – okouni se do nich stahují v chladném období – od listopadu až do jarního oteplení.

 - Hrany ledu – když začne zamrzat vodní hladina, je to jedno z nejlepších míst.

Okouni se v našich vodách vyskytují prakticky všude a je jim celkem jedno, jestli žijí v řekách, rybnících nebo přehradách. Většina Takový okoun už bývá často samotářokounů žije v hejnech a v nich i loví. Ryby ve velkých hejnech zřídka přesahují délku 30 cm a ve výpravách za potravou se bezhlavě vrhají na vše, co se ve vodě hýbe a co se jim vejde do tlamy. Okoun, který chytil největší rybičku, je obvykle pronásledován ostatními, kteří se mu snaží kořist vytrhnout. Můžeme si toho všimnout během zdolávání okouna, který je často doprovázen několika jinými rybami podobné velikosti. Větší exempláře s délkou větší než 40 cm se chovají zcela odlišně a potravu loví osamoceně nebo v pouze v malých skupinách ryb stejné velikosti.

Je to asi naše nejzvědavější ryba. A na tuto vlastnost také často doplácí. Okoun se liší od jiných dravců tím, že se dá vyprovokovat k záběru, i když má plné břicho. U něj pořád existuje šance, že ho správnou volbou a pohybem nástrahy vyprovokujeme k útoku. Jeho zájem vzbuzuje pohyb a potencionální kořist by neměla mít „mrtvý“ vzhled. Agresivita a rychlost vedení nástrahy závisí na ročním období. I když se dá okoun chytit v létě na pomalu vedenou nástrahu a v zimě na ryTak krásný okoun si zaslouží svoboduchle vedenou, obecně je ale lepší v létě agresivnější a rychlejší chod než je tomu v zimních měsících. Základní pravidlo zní: čím je chladnější voda, tím pasivněji musíme vést nástrahu. V létě je zvláště důležité nástrahu dobře nahodit. Trefit okraje rostlin nebo bok lodi. Vzhledem k tomu, že má okoun ve vodě dostatek potravy, pronásleduje nástrahu spíše ze zvědavosti než z hladu. A někdy se až po pár metrech rozhodne, zda ji vezme nebo ne. Okouni špatně snášejí rychlé výkyvy tlaku a změn počasí. Stálost klimatických podmínek je pro lov okouna příznivější. Musíme brát na zřetel, že při lovu těchto ježatých krasavců na stejném revíru a místě nemusí vůbec platit to, co platilo včera.

Okouni potřebují velmi dlouhý čas, než narostou do kapitálních rozměrů. Pokud budeme jejich stavy chránit a nebudeme velké ryby bez rozmyslu zabíjet, budeme pěkné okouny lovit pravidelně.

Okouní přívlač je výzva. Prezentovat nástrahu tak, aby vyprovokovala zkušeného dravce k záběru, není vůbec jednoduchou záležitostí. Je pouze na lovci, jak svůdně pracuje se svojí nástrahou. Musí jí vdechnout život, protože jen v takovém případě bude odměněn tím nejkrásnějším zážitkem při přívlači: prožitkem souboje od první vteřiny až po vylovení do posledního dechu bojující ryby.

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.