0,00 Kč s DPH

OKOUN (II. část)

Život okounů a jejich zvyky byly nastíněny v předchozím díle. Jak jsme slíbili, tento článek je věnován nástrahám a technikám lovu, se kterými se okouni nejčastěji loví.

PLANDAVKA

Plandavka není nic jiného než kousek ohnutého plechu s háčkem a přesto se na ni chytá již stovky let. Různé tvarování plechu je příčinou rozličných pohybových vlastností. Od líného kolébání až po divoké kmitánOkoun na rotačkuí. Plandavky napodobují rychle unikající kořist, která se možná také na chvilku zastaví, aby v zápětí nasadila k dalšímu úniku. Plandavku vodíme podle ročního období a teploty vody. Co nejpomaleji a nejhlouběji je to v zimních měsících. V letních měsících je to co nejrychleji a v mělčinách nebo kolem lovících dravečků. Plandavku se snažíme vést nestejnoměrně. Během tažení zrychlujeme, zpomalujeme a necháme propadat.

ROTAČKA

Zatímco plandavky se ladně potácí, vytvářejí rotačky tlak. Cvrkotají vodou a vytvářejí vlnění, které hned tak neujde téměř žádné postranní čáře dravce. Tvar lopatky ovlivňuje její chod. Vyrábějí se dva základní tvary: Aglia a Long. Oválná lopatka Aglia rotuje rychleji. Ve vodě klade větší odpor. Vyvolává větší vibrace a je tedy vhodnější na stojaté či mírně tekoucí vodě. Rychleji na sebe upoutá a je vhodnější do kalné vody. Můžeme ji vést pomaleji než třpytku, která má lopatku ve tvaru vrbového listu, tedy Long. Tu je zapotřebí vést rychleji. Nepravidelné vedení rotačky je při lovu okounů to pravé. Rotačku musíme zrychlovat, zpomalovat, nechat propadat nebo naopak stoupat ve vodním sloupci.

WOBLERY

Na rozdíl od plandavek a rotačních třpytek, které vypadají jako malé rybky jen z určitých úhlů pohledu, jsou woblery trojrozměrné. Při chytání s woblerem se snažíme, aby měl tvar, barvu a velikost rybky, kterou okouni zrovna preferují. Woblery dělíme na plovoucí, potápivé a hladinové.

Tento podlehl wobleruPlovoucí woblery – většina plovoucích woblerů je předurčena k chytání pro hloubky 1 – 6 m. Protože plavou, časté přestávky v navíjení jim umožní vystoupat k hladině a obnovené navíjení způsobuje potápění. Tato technika vedení je velmi účinná. V chladné vodě nejsou plovoucí woblery tak účinné. Protože pro prochytávání dna vyžadují nižší rychlost vedení, účinnější pak bývá potápivý wobler.

Potápivé woblery – potápivý wobler umožňuje lovit v různých hloubkách, záleží na hloubce a rychlost, s jakou se wobler potápí. Přestávka v navíjení umožní, aby wobler klesal ke dnu a zase se zvedal, jakmile jej znovu přitáhneme. U woblerů je schopnost dosáhnout určité hloubky dána velikostí náběhové lopatky a jejím umístěním.

Hladinové woblery – jedná se o plovoucí nástrahy, které pracují na povrchu hladiny. Nejpoužívanějším typem hladinových woblerů používaných pro lov okounu je popper. Nástrahy tohoto druhu charakterizuje většinou vnitřní výřez v oblasti hlavy. Citlivé škubání zápěstím je probudí k životu. Při správném vedení by každé škubnutí prutem mělo být doprovázeno puknutí poppera o hladinu. Povrchové nástrahy nejsou vynikající pouze na mělké vodě. Během teplého ročního období nemají dravci zábrany překonat i několikametrovou vzdálenost, aby se zmocnili kořisti. Trochu jinak je tomu za pozdního podzimu a v zimě.

GUMY

Měkké nástrahy okounům chutnají. Na pultech obchodů je jich nepřeberné mBojovník, který se nechal zlákat gumovým rakemnožství. Jednotlivé druhy se navzájem liší tvarem, velikostí a barvami. Lze je prezentovat nejrůznějšími technikami a montážemi. Okouni mají rádi twistery, kopyta, banja, smáčky a různé druhy raků a červů. Pokud okoun sleduje gumovou nástrahu a nezabere, je to známkou neochoty. Pak je důležité přitahování obměňovat, dělat časté zastávky a zase popotahovat. Pro přilákání takového okouna je často nezbytné použít nezvyklé způsoby přitahování nástrahy. Záběr může vyvolat i určitý odlišný pohyb nebo barva nástrahy, protože okouni mají dobré barevné vidění. Barva u měkkých nástrah je obzvlášť důležitá. Ale účinnost jednotlivých barev se během roku mění. V létě jsou chytlavé barvy – žluté, bílé, oranžové, červené, ale i přírodní barvou nic nezkazíte. V chladné vodě jsou to barvy přírodní, průsvitné, fialové, hnědé, stříbrné a jejich kombinace. Gumy na okouny lze nastražit na jigovou hlavičku (asi nejpoužívanější motnáž), s brokem před nástrahou, do systémku, drop shot, texas, carolina a s nadnášenou hlavou (účinná, ale často opomíjená metoda).

Na smáčka se dá chytit velmi pěkný okoun...

... i jeho mnohem menší příbuzný.

VLÁČENÁ RYBKA

Je to nástraha mnohdy mnohem účinnější než jakékoliv umělé nástrahy. Jako nástrahu budeme používat výhradně mrtvé rybičky, lze použít i rybky zmražené, čerstvé jsou ale určitě lepší, takže je optimální mít s sebou řízkovnici s živými rybkami a rybičku usmrtit Na podzim je vláčená rybka jednou z nejlepších nástrahvždy až těsně před nastražením. Rybičku můžeme nastražit do systémku, prošít ji, nadlehčit stejně jako twister nebo ji nastražit na klasickou popotahovanou.

Popotahovaná rybka – sestava je velmi jednoduchá. Na kmenový vlasec navlékneme zátěž, pak následuje zarážka a od ní asi 30 – 50 cm je navázán jednoduchý háček. Vybranou rybičku usmrtíme a nastražíme ji za tlamku. Nahodíme a rybičku necháme vyklesat na dno. Překlopíme oblouk navijáku a začneme nástrahu velmi pomalu přitahovat. Stačí popotáhnout o 2 – 3 m a dát malou pauzu. Zátěž svým smýkáním po dně zvedne kal, do kterého zatáhneme nastraženou rybku. Při tažení nástrahy musíme postupovat velmi jemně, protože hodně záběrů přichází právě v tomto okamžiku. Pokud ve vlasci ucítíme cukání, ihned přestaneme navíjet a povolíme vlasec, aby si ryba mohla bez odporu odebírat. Po několika pokusech se naučíme rozpoznat, zda se jedná o záběr nebo jsme jen o něco na dně zadrhli. Se zásekem nijak zvlášť neotálíme. Stačí počkat jen několik vteřin, případně vyšponovat vlasec a zaseknout. Vyhneme se tak háčkům zaseknutým hluboko v jícnu, ale většinou skončí bezpečně zaseknutý poblíž okraje rybí tlamy.

MARMYŠKA

Původ této nástrahy pochází z Ruska a odtud se dostala i k nám. Existuje nepřeberné množství marmyšek  všech možných tvarů, barev, velikostí a druhů. Marmyšku taháme, spouštímeÚlovek na marmyšku či s ní pohupujeme v určitých intervalech kdekoliv ve vodním sloupci ode dna až k hladině. Většina marmyšek je z olova, používá se i wolfram, mosaz a měď. Samotná marmyška se dá zatraktivnit malým twistříkem, smáčkem, berkley patentkami a červi, různými třásničkami, bavlnkami a nitěmi. Nejprve vždy prolovujeme bezprostředně okraj vody u břehu pod nohama a potom postupně celé okolí všemi směry. Po nahození necháme marmyšku určitý čas klesat, podle toho, jestli chceme lovit u dna nebo ve sloupci. Po dopadu na dno necháme marmyšku s nástrahou chvíli ležet a pak ji rozpohybujeme. Můžeme ji jen lehce odlepit ode dna a rozechvět. Anebo můžeme s ní také zhruba 20 – 50 cm nade dnem agresivně poskakovat. Na to okouni spolehlivě reagují.    

Všechny základní techniky pro lov okouna byly již zmíněny a proto nám nezbývá, než Vám popřát hodně zdaru při výpravách na okouny.

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.