0,00 Kč s DPH

SMÁČEK – fenomén doby

Před pár lety se u nás takřka nepoužívali, ale dnes si bez nich spousta vláčkařů nedokáže představit svoji krabičku. Nejedná se o klasickou nástrahu s vlastním pohybem, záleží pouze na rybáři, jak jí dokáže oživit. A právě to dělá z této nástrahy něco jiného, kde si může každý nalézt svůj vlastní rukopis, svůj způsob vedení a nastražení, kterým se bude odlišovat od ostatních.

Nezbytná výbava "smáčkaře"

Na propagaci této nástrahy se nemalým způsobem podepsala osoba Milana Rozsypala a všichni ostatní, co o nich píší své články, se pouze snaží vymyslet to, co on již napsal, nebo řekl. I když každý může mít jiný pohled a předat něco ze sebe. A tak doufáme, že i Vy získáte po přečtení našeho článku, který je věnován popisu základních metod nastražení smáčků, na tyto nástrahy nový pohled.

 

Klasický jig

Použití klasické olověné hlavičky je asi nejjednodušší a velmi účinné nastražení smáčku.

Jistou modifikací může být nahrazení olověné hlavy wolframovou kuličKrabička s nástrahami i s úlovkemkou, která má při stejné velikosti vyšší hmotnost. Wolframové hlavičky jsou k dostání v průměrech 2-6mm ale pro použití k přívlači se většinou využívají velikosti nad 3mm.

Výhodu wolframové hlavy nespatřuji pouze v hmotnosti ale i v barvě – zlatá, nejběžnější barva wolframových kuliček, má podle mě dopad i na počet záběrů, i když na extrémně prochytávaných vodách může mít i zcela opačný efekt. Zlatou však výběr barev rozhodně nekončí a dnes není problém vybrat z černé, růžové, fluozelené, stříbrné, měděné a spousty dalších barev.

Další výhodou nastražení s wolframem je háček, který si můžeme zvolit podle vlastních představ a nejsme závislý na výrobcích jigových hlav. Zde záleží pouze na nás, jakou zvolíme délku ramínka, velikost obloučku, nebo jestli bude háček s protihrotem nebo bez něj.

Rozhodně se nemusíme omezovat je na jigové háčky ale můžeme použít i háčky s rovným ramínkem.

Wolframovou hlavičku lze na háček připevnit přivázáním nití nebo jednoduše přilepit vteřinovým lepidlem. Pokud chceme použít námi zvolený háček, ale nemůžeme nebo nechceme použít wolframu hlavu (ať již z důvodu ceny nebo ji prostě nemáme zrovna k dispozici), lze na ramínko háčku jednoduše přicvaknout olověný brok.

Asi největší nevýhodou wolframových hlav je vyšší cena. Jedna hlavička s háčkem vyjde asi na 10 Kč.

Texas rig

Texas rig je u nás stále ještě nepříliš známá metoda nastražení nejenom smáčků, ale i jiných gumových nástrah. Tato metoda pochází z Ameriky, kde se požívá zejména k lovu basů. Většímu rozmachu této metody brání zatím i nedostatkovost speciálních hlaviček na pultech obchodů s rybářskými potřebami.

Jedná se v podstatě o kónické olůvko (bullet weight – název v angličtině je odvozen od nápadné podobnosti k tvaru kulky do střelných zbraní), které je navlečené volně na vlasci. Pouze se může dát mezi háček a olovo korálek, který tlumí nárazy olůvka do uzlíku na háčku. Korálek má i zvukový efekt, který údajně dokáže rozdráždit i méně hladové ryby.

Úlovek na Terxas rig

Hlavička může být vyrobena z olova, wolframu nebo může být i železná. Jelikož je v dnešní době olovo v některých státech zakázané, objevují se železné a wolframové hlavičky stále častěji.

Při tomto způsobu nastražení vedeme nástrahu trhavými poskoky, kdy se olůvko různě daleko vzdaluje od smáčku. Tento nekoordinováný pohyb vypadá ve vodě velice lákavě – při popotažení smáček prudce vystartuje vpřed a v pauze pomalu klesá pouze svoji vlastní váhou.

Nastražení s brokem - Split shot

PPři nastražení split-shot útočí ryba pouze na smáček s háčkemři tomto nastražení lze smáček umístit buď na jednoháček a ve vzdálenosti 30 -40cm od nástrahy umístit brok. Vzdálenost mezi smáčkem a brokem však může být úplně jiná a závisí na konkrétních podmínkách a zkušenostech každého rybáře. Při tomto nastražení pak smáček „ plandá“ za brokem. Tento způsob bývá někdy velmi účinný k lovu pstruhů, zvláště na stojatých vodách.

Další možností je nastražení smáčku za použití plovoucí hlavičky. Plovoucí hlavičky lze buď koupit (podaří li se sehnat vhodnou velikost) nebo si je lze jednoduše vyrobit z plovoucí pěny. Nejednoduší je asi koupit v potřebách pro muškaře polycelonovou pěnu, která se používá k výrobě booby nymf a je k dostání v různých průměrech a barvách. Požití plovoucích hlaviček se osvědčilo hlavně k lovu pstruhů duhových na jezerech ale i v tekoucích vodách.

Carolina rig

Tento způsob nastražení v sobě spojuje dvě předchozí metody – Texas rig a Split shot. Smáček se stejně jako u nastražení s brokem navlékne pouze na jednoháček, do přiměřené vzdálenosti se však neumístí na pevno brok, ale za zarážku se dá „texasové“ olůvko. Opět lze doplnit korálkem nebo použitím nadlehčené hlavy. Gumové nástraha může ve vodě volně splývat a pracovat, aniž by byla v její bezprostřední blízkosti jakákoli zátěž, která by mohla v rybách vzbudit podezření. Při záběru navíc ryba neucítí žádný prvotní odpor, protože montáž je v ideálním případě zcela průběžná.

Vedení nástrahy je opět záležitostí uvážení každého rybáře, ale nejčastěji s Carolina rigem chytá na principu poskoků a popotahování s delšími či kratšími pauzami. Chod nástrahy je v tomto případě velmi přirozený. Při použití nástrahy, která rychle klesá, je však nevýhodou poměrně časté váznutí za každou nerovností na dně, ale i to se dá po několika vycházkách „vychytat“.

Smáčci jsou nabízeni i v přírodním provedení

Drop shot

Tato metoda pochází též ze zámoří, takže její vznik je opět spojen s lovem basů. Vyžití této metody se však nevztahuje pouze na lov okounů, ale i candátů, štik a pstruhů. U této montáže je olovo umístěno na konci vlasce a háček se smáčkem je umístěn nad olovem.

Výrobci rybářských potřeb začali využívat oblíbenosti této techniky a na trhu se objevuje stále více „drop shot“ vybavení. A to ať už se jedná o speciální háčky, olůvka nebo pruty.Takhle vypadá smáček doopravdy

Smáčci jsou při technice drop shotu velice oblíbení a spousta smáčků nese označení drop shot, i když si myslím, že je to neomezuje pouze na tuto techniku.

Speciální zátěže k drop shotu jsou opatřeny svěracím obratlíkem, pomocí něhož lze libovolně během lovu měnit vzdálenost mezi zátěží a nástrahou. V zahraničí se dají sehnat i zátěže wolframové, ale jejich cena je několikanásobně vyšší.

Vzdálenost mezi olovem a nástrahou je závislá na osobních zkušenostech každého rybáře a na tom v jaké výšce nad dnem se ryby nacházejí. Optimální vzdálenost se mi zdá 20 – 70 cm.

Zde se dá využít výhod specialních ,,drop shot,, zátěží, které umožňují vzdálenost během rybolovu měnit, aniž by bylo nutné celý systém převazovat.

 

Každá z těchto technik je za určitých okolností velice úspěšná a záleží pouze na nás, kterou v konkrétních podmínkách zvolíme. Pak už záleží na každém rybáři, zda ji dokáže úspěšně aplikovat do praxe.

 

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.