0,00 Kč s DPH

Socioekonomická studie sportovního rybaření v České republice 2009

Při brouzdání po stránkách Českého rybářského svazu jsem narazil na velmi zajímavou studii, která byla zpracována nejprve v roce 2003 a pak také v roce 2009. Zabývá se celkovou situací v našem sportovním rybaření od věkové struktury rybářů, přes jejich oblíbené rybolovné techniky až po dopravní prostředky, kterými na ryby jezdí. Kompletní studie je na odkazu http://www.rybsvaz.cz/download/rada/CRS_socioekonomicka_studie_2009.pdf. Dovolil jsem si však pro Vás udělat stručné shrnutí jejích závěrů, samozřejmě z úhlu pohledu zarytého vláčkaře.

Informace o způsobu zpracování studieTitulní strana studie

Nejprve několik informací o tom, proč vlastně a jakým způsobem byla studie zpracována. Cílem tedy bylo získání konkrétních údajů o našich sportovních rybářích, se kterými by se pak dalo pracovat například při úpravách rybářské legislativy a při organizaci rybářských svazů. Podklady pro zpracování byly získány prostřednictvím dotazníkové ankety (26 otázek z oblasti rybaření a 4 otázky personálního charakteru). Odpovědělo celkem 6966 respondentů, což činí celkem 2,12% sportovních rybářů registrovaných v ČR. Nejmladšímu odpovídajícímu bylo 7 let a nejstaršímu 81, z hlediska územní příslušnosti nebyl průzkum nijak omezen. Nejvíce respondentů bylo získáno ze Středočeského kraje (14,35%), z Jihomoravského kraje (12,63%) a z hlavního města Prahy (9,22%). To by stačilo k základnímu popisu studie a teď už ke konkrétním výsledkům.

Věková a sociální struktura sportovních rybářů v ČR

Většina z nás začala s rybařením již v raném mládí. Do 10 let se sportovním rybařením začalo Podobnou fotku má ve svém albu mnoho rybářůdokonce 47,53% rybářů, od 11 do 18 let pak dalších 18,76%. Před dovršením plnoletosti si tedy tohoto koníčka vybere celkem 66,29% rybářů. Nejsilnějším impulzem pro začínající rybáře je jednoznačně přítomnost rybáře v rodině nebo mezi přáteli.

Co se týče rozdělení rybářů z hlediska jejich ekonomické aktivity, tvoří největší část zaměstnanci (54,94%). Po nich následují důchodci (17,15%), podnikatelé (12,99%) a studenti (9,18%). Nadpoloviční většina rybářů patří do nižší a střední příjmové skupiny – 64,88% má měsíční příjem do 20 tis. Kč.

Vlastní rybolov, dosahované úlovky a konzumace ulovených ryb

Jak je zřejmé i z toho, kolik rybářů kde potkáme, rybolov je u nás realizovIdeální dovolenáán v drtivé většině na mimopstruhových vodách (88,4% lovících). Na pstruhových vodách rybaří 13,66% z nás a na oba typy vod chodí 11,27%. Většina pstruhařů si tedy bere i mimopstruhovou povolenku. Z hlediska vodních útvarů vítězí tekoucí vody. Z mimopstruhových revírů je 34,17 % docházek realizováno na řekách, na pstruhovkách se na řeky chodí z 56,82% a dalších 26,68% docházek připadá na potoky.

V průběhu roku jde na ryby více než polovina rybářů (53,11%) 11-krát až 50-krát, přes 200 docházek má jen 0,81% rybářů.

Mezi oblíbenými způsoby rybolovu samozřejmě dominuje položená (63,82% rybářů), za ní následuje plavaná (12,93%) a až na třetím místě je naše oblíbená přívlač (11,73%). Preferovaným způsobům lovu odpovídají i nejvyhledávanější rybí druhy. Na prvním místě je samozřejmě kapr (63,01%), ale pak už  následuje „smršť“ dravých ryb: candát obecný (9,51%), pstruh (7,85%), štika obecná (6,38%), sumec velký (2,7%) a okoun říční (2,19%), vloudil se sem i cejn (1,44%) a skupinu uzavírá lipan podhorní (1,15%).

Graf 1: Preferované způsoby rybolovu

 Preferované způsoby rybolovu

Teď se podívejme na realitu, která se skutečně objevuje v úlovkových listech. První je zase kapr (35,07%), ale pak už se pořadí oproti vytouženým rybám trochu zamíchalo. Na druhém místě je s 20,16% cejn (skoro nikdo ho nepreferuje, ale přesto ho nepustí), okoun říční (7,85%), pstruh duhový (7,21%), štika obecná (3,61%), pŽe ten kapr zabere až když začne lít jako z konve :)struh obecný (3,59%), candát obecný (2,86%), ostatní druhy (14,48%), úhoř říční (1,7%), siven americký (1,09%), lipan podhorní (0,92%), ostroretka stěhovavá (0,75%) a konečně sumec velký (0,65%). Oproti studii z roku 2003 došlo k výrazným změnám pouze u pstruha obecného, jehož zastoupení pokleslo o 3,8%, a u lipana, kterého se od vody odnese o 1,5% méně. Tyto změny mohou být způsobeny tím, že těchto ryb v řekách bohužel ubývá. Druhým, o mnoho pozitivnějším faktorem, může být také naše ohleduplnost k přírodě a úcta k těmto původním obyvatelům našich řek. Myslím, že je stále více rybářů, kteří prostě potočáky ani lipany neberou.

Graf 2: Zastoupení rybích druhů v ročních úlovcích sportovních rybářů

 Rybí druhy v úlovcích

Průměrné roční množství přivlastněných ryb na jednoho rybáře představuje přibližně 29 kusů o váze 36,49 kg. To kolik ryb si rybáři odnesou domů, se výrazně liší podle jejich příslušnosti k určité sociální skupině. Nejvíc dají rybám zabrat nezaměstnaní, ročně si vezmou v průměru 122,87 kg ryb. Za ně se řadí kategorie důchodců, z nichž si 91,35% ponechá v průměru 47,09 kg ryb, dále podnikatelé (76,12% si ponechá v průměru 35,81 kg ryb). Studenti a zaměstnanci jsou na podobné úrovni pohybující se okolo 30 kg ročně.

Tabulka 1: Množství ponechaných ryb (v kg na osobu a rok)

 Množství ponechaných ryb

Když se daří ...

... tak se daří :)

Finanční náklady na rybolov

Náklady na běžnou povolenku by v roce 2008 v průměru 1489 Kč, což není podle mě nijak vysoká částka. Celkové roční náklady na povolenky jsou v ČR stále relativně nízké díky tzv. kalkulačním cenám,Náš oblíbený "krámek s nástrahou" které zahrnují pouze náklady na obhospodařování rybářských revírů a nejsou tedy ziskové. Pro srovnání jsou roční náklady na rybolov na komerčních vodách v průměru 2376 Kč (a to se jedná o rybáře, kteří jsou registrovaní v ČRS nebo MRS) a možnosti lovu na soukromácích využívá 32,93 registrovaných sportovních rybářů. Částka je to tedy oproti běžným povolenkám výrazně vyšší, i přes to stále roste počet rybářů, kteří využívají komerčních vod.

Náklady na rybolov nejsou tvořeny pouze z ceny povolenky, v průběhu roku si rybář musí také doplňovat a rozšiřovat svoji výzbroj. Výdaje na výbavu se výrazně liší dle příjmových skupin rybářů, strukturu a výši základních nákladů na rybařinu shrnuje následující tabulka. Vypíchl bych jen nám blízké umělé nástrahy. Tyto nakupuje 63,77% rybářů a v průměru za ně utratí 1 041 Kč ročně. Není to nijak vysoká částka, ale ve srovnání s předchozí studií (rok 2003) však došlo k nárůstu výdajů za umělé nástrahy o 593 Kč.

Tabulka 2: Průměrné výdaje za rybářské potřeby podle příjmových kategorií (v Kč)

 Výdaje za rybařinu

Cestování za rybami do zahraničí

Na ryby za hranice naší země cestovalo v posledních pěti letech 16,32% rybářů. V rámci ankety uvedlo 1135 respondentů účast Norsko je nejčastějším zahraničním cílem českých rybářůcelkem na 3336 výpravách, což znamená, že byly v průběhu sledovaného pětiletého období v zahraničí v průměru třikrát. Průměrné náklady na cestujícího rybáře dosáhly 33 299 Kč a pohybovaly se v rozmezí od 0 (např. dar) do 500 tis. Kč. Naši rybáři navštívili za oněch posledních pět let celkem 56 zemí. Pořadí 10 nejnavštěvovanějších je takovéto: Norsko, Slovensko, Maďarsko, Španělsko, Polsko, Švédsko, Itálie, Francie, Finsko a Chorvatsko.

Co se týče rybolovných technik používaných v zahraničí, pak vítězí oproti tuzemským zvyklostem právě přívlač, používaná v 30,81% výprav. Za ní následuje položená (23,4%), mořský rybolov (18,98%), muškaření (9,44%) a plavaná (3,19%). Jisté zkreslení může znamenat používání odpovědí typu mořský rybolov, pod kterým se může skrývat v podstatě kterákoli z ostatních rybolovných technik.

Graf 3: Způsoby lovu používané v zahraničí

 Způsoby lovu používané v zahraničí

Legislativní rámec

Většina rybářů si o současné legislativní úpravě myslí, Tenhle macek půjde zpět do vodyže je vyvážená (44,99% rybářů), za příliš komplikovanou ji považuje 31,17% rybářů. Zajímavé jsou názory na často diskutované změny v rybářských řádech. Lov bez přivlastňování úlovků – tedy chyť a pusť – by upřednostňovalo 42,93% respondentů, pro zavedení horní míry kapra se vyslovilo 72,03%, lovit pod ledem by chtělo 48,51% rybářů a tolerování 24-hodinového rybolovu by si přálo 68,63% odpovídajících. Pro zachování legislativy beze změn se vyslovilo pouze 19,75% rybářů.

Stanovené zásady je však také nutné kontrolovat a za tímto účelem je zřízena rybářská stráž. Je však také na nás, abychom se dívali kolem sebe, protože porybní nikdy nemohou uhlídat všechny prohřešky, zvláště pak na pstruhových vodách. To potvrzuje i počet rybářů, kteří se za celý rok nesetkali s kontrolou – na mimopstruhových vodách se jedná o 30,72% lovících a na pstruhových vodách je to dvakrát tolik – 72,71% lovících.

Často diskutovaným tématem je také ochrana některých vodních živočichů. S ochranou kormorána nesouhlasí 84,13% rybářů, ochranu volavky popelavé odmítá 59,57% rybářů a u vydry říční by se za její hájení postavilo 47,27% rybářů.

Volavka číhající v ranní mlze na svoji kořist

Motivace ke sportovnímu rybolovu

Mám radost, že můžu tento stručný výtah ze studie ukončit právě touto subkapitolkou. Její závěry na mě totiž působí velmi pozitivně a dokazuje, že rybáři jsou přátelští a veselí lidé, kteří mají rádi přírodu. Kvůli tomu, aby ukořistili a odnesli co nejvíce ryb, chodí k vodě jen 1,39% procenta rybářů. Jejich počet od roku 2003 také výrazně poklesl, celkem o 15,2%. Rozhodujícím motivem pro rybaření je totiž pro většinu rybářů pobyt v přírodě (56,37%) a hned za ním následuje touha „něco podniknout s přáteli“ (26,07%). Přeji Vám tedy co nejvíce krásných chvil strávených v přírodě s dobrými přáteli a na závěr bych připojil ještě jeden citát, který se mi velmi líbí: „I ten nejhorší den na rybách je lepší, než nejlepší den v práci.“ :)

Skupina přátelských rybářů na okraji panenské přírody

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.