0,00 Kč s DPH

Sumec

Dnes se již konečně dostáváme k samotné přívlači našich největších dravců – sumců. Přejeme Vám příjemné čtení…

Vláčení sumců

Přívlač se jeví jako dobrá metoda, kterou se dá při hledání sumců propátrat velká část revíru. Tyto ryby se většinou skrývají v hlubších partiích vody nebo v blízkosti podvodních překážek, kde číhají na svoji kořist. Oťukáváním a bagrováním dna sice obětujeme nějakou tu nástrahu, ale zase si dokážeme krásně zmapovat vodu, kde chytáme. Najít si zde případnou díru, potopený strom nebo jinou překážku. Toho můžeme později využít třeba při noční vláčce, aniž bychom si místo zbytečně plašili častým trháním a dalším navazováním nástrah. Protože zvláště při vláčení plachých sumců se musíme chovat na břehu tiše a hlavně zbytečně nesvítit do vody. 

Někdy sumci prostě berou 

Znalost místa a zmapování dna je prvopočátkem úspěchu. Při jedné červnové vycházce za candáty jsme po čtyřech hodinách o rybu ani nezavadili. Ale zato jsme objevili větší díru Tento sumec si ještě před chvílí hověl v bahně u dna:)v jinak málo členitém dně. Samozřejmě jsme tomuto místu věnovali dostatek času a prohledávali okraje jámy s nadějí sedících candátů. Nástrah nás to stálo hodně a ryba stále nikde. Skoro po hodině přemlouvání candátů přezbrojil bratr na těžší hlavičku s tím, že z díry vyťuká sumce. Bral to snad centimetr po centimetru a světe div se, nakonec se mu to podařilo. Následovalo ztěžknutí prutu a sumec, apatický k našim předchozím nástrahám, neodolal soustavnému zviřování kalu způsobenému ťukáním těžké hlavy o dno. V jiném případě se nám podařilo po objevení vymleté díry u mostního pilíře za hodinu a půl dostat na prut sedm sumců různé velikosti.

V řekách a rybnících menší velikosti pozorováním a logickou úvahou stanoviště sumce dříve nebo později najdeme. Ale na větších přehradách je lepší při hledání sumčích úkrytů použít echolot a loď. Musíme však vzít v úvahu to, že echolot nám rybu neuloví. Pouze nám ukáže terénní zlomy a zajímavá místa k lovu. 

Sumec většinou vyráží v podvečer a v noci lovit do mělké vody nebo k hladině. A tomu bychom se měli při vláčení přizpůsobit. Polední sumecZačít prochytávat horní polovinu vodního sloupce a teprve potom pokračovat stále hlouběji, kam až to půjde. S ochlazující se vodou se obecně snažíme nástrahu držet co nejvíce u dna.

Setkal jsem se s dvěma způsoby boje zdolávaných sumců. První typ lze charakterizovat tak, že se sumec víceméně převaluje na místě a hodně kope po šňůře. Ve druhém případě se jedná o aktivnější odpor, kdy je sumec schopen během několika okamžiků vytočit i pár desítek metrů šňůry a pověsit se někde o potopený strom.

Nástrahy používané k lovu sumců musí být osazeny velmi pevnými, kvalitními a ostrými háčky. Je dobré háčky vyměnit i na úplně nových nástrahách, protože při stisku sumčích kartáčů se háčky deformují, rovnají a lámou a o rybu pak může rybář snadno přijít. Investice do kvalitních háčků se zde určitě vyplatí, to Vám potvrdí asi většina rybářů, kteří se lovu sumců věnují. Mezi nejlepší a mnoha odborníky nedoporučovanější značku háčků patří Ownery. Mají masivní a pevnou konstrukci s propracovanými hroty.

Takto často skončí po záběru sumce méně kvalitní háčky...

... proto raději svoje nástrahy osazuji háčky Owner.

V článcích i ve filmech se pro vylovení sumců z vody často používá a doporučuje takzvaný vylovovací hmat. Jeho techniku jsem si pečlivě nastudoval v odborné literatuře a musím říci, že bych ruku sumci do tlamy už nikdy nedal. Definice zní velmi jednoduše: ryba se rukou uchopí - současně v tlamě a ze spodu dolní čelisti v záhybu kůže - za dolní řadou zubů a takto se vytáhne z vody. Můj poznatek z praxe je, že škrábance způsobené sumčími kartáči jsou bolestivé a hojí se déle než týden. Není nad vylovovací kleště nebo alespoň vhodnou rukavici.

Po svých zkušenostech bych už sumci ruku do tlamy nestrčil...

... používám raději vylovovací kleště.

Při přívlači sumců musíme pamatovat na to, že souboj se může odehrát ve velkém proudu, kde je mnoho překážek, a zdolávání ryby může být velmi náročné. Proto musíme mít kvalitní vybavení, které nám pomůže v každé situaci.

Nástrahy na vláčení sumců

Jako nástrahy na sumce používáme rotačky, plandavky, woblery a gumy. Zmíním se zde pouze o woblerech a gumách, protože na plech jsem ještě nikdy žádného sumce nechytil.

Woblery

Při návštěvě rybářských obchodů jich spatříme na pultech a ve vitrínách nepřeberné množství. Vybírat bychom měli podle toho, kde chceme lovit. Zda ve vodě hluboké nebo mělké, čisté nebo přikalené. V případě sumčí přívlače také rozhoduje, zda je den či noc a také jaké je právě roční období, teplota vody a kde se zdržuje potrava. Může to být těsně nade dnem, ve sloupci nebo pod hladinou. Podle toho rozdělujeme woblery na plovoucí, potápivé a intermediální. U těchto základních skupin můžeme ještě vyčlenit woblery zvukové a dělené.

Woblery, které používám pro lov sumců

Woblery plovoucí – po náhozu zůstanou na hladině, protože mají menší specifickou hmotnost než voda. U plastových modelů je to zajištěno pomocí vzduchových komůrek a dřevěné modely to zvládnou i bez nich díky přirozeným vlastnostem dřeva. Wobler má náběhovou lopatku z plastu nebo z kovu. Tato lopatka způsobuje, že se wobler při tažení potápí do určité hloubky v závislosti na sklonu nořítka. Osobitý a nenapodobitelný chod mají woblery dělené, které se skládají ze dvou a více částí. Atraktivnost jejich chodu je navíc doplněna i zvukovým efektem, který způsobuje narážení jednotlivých dílů tělíčka do druhých.

Woblery potápivé – po náhozu wobler vyklesá až na dno. Díky tomu můžeme systematicky prochytat celý vodní sloupec. Potápivé woblery se vyrábějí v jednodílné, dvoudílné i vícedílné verzi s různou rychlostí potápění. 

Woblery intermediální – tyto woblery mají stejnou hustotu jako voda, proto se ani nepotápějí ani neplavou, pouze se ve vodě volně vznášejí. Po dopadu do vody se zanoří tak hluboko, jak jsou těžké – hloubka ponoru je většinou deklarována výrobcem. Poté zůstávají v požadované hloubce, a to jak během přestávek v přitahování, tak i během mimořádně pomalého navíjení.

Při navíjení se woblery kymácejí ze strany na stranu a jejich účelem je napodobit zraněnou rybku. Velikost mnou používaných modelů se pohybuje v rozmezí 6 – 12 cm (vždy doufám v candáta). Nejčastěji se používají potápivé woblery ve dne a hladinové večer a v noci, kdy dravci vyrážejí lovit do mělčin a k povrchu vodního sloupce. Ale ne vždy musí být toto pravidlo zásadou. A jako obvykle se vyplatí experimentovat.

Sumci vidí méně než ostatní dravci a reagují spíše na vibrace a zvuky. Z toho se dá usuzovat, že bývá účinné využití zvukových a dělených typů. Sumci ale mají velmi dobrou paměť, která se prohlubuje s každým setkáním s nástrahou. Proto velmi rychle klesá účinnost zvukových woblerů a ty se kvůli tomu dají s úspěchem využít spíše začátkem sezóny.

Úlovek na gumu

Co se týče barvy nástrahy, četl a slyšel jsem mnoho různých názorů. Někteří rybáři přikládají barvě velkou důležitost, jiní si myslí, že při vláčení sumců není vůbec rozhodující. Vzhledem k tomu, že jsme uvláčeli sumce na různě barevné nástrahy v různou denní a noční dobu, tak se spíše kloním k názoru, že zase takový význam barva nemá. Ale protože patřím mezi konzervativnější rybáře, tak se více držím klasiky. V čisté vodě používám woblery tmavějších odstínů a imitace ryb a v kalné vodě odstíny světlejší až fluorescenční.

 

Gumy

Velkou výhodou oproti woblerům je jejich pořizovací cena. Ale právě díky ní ztrácejí v určitých případech svoji chytlavost. Když se na určitých místech prožene za den několik desítek gum, pak v ně postupně sumci ztrácejí důvěru a už dopředu tuší, s čím mají tu čest. Faktem však zůstává, že twistery, rippery a kopyta jsou stále účinnými nástrahami pro lov sumců.

Sumcové gumové nástrahyDají se nastražit klasicky na jigovou hlavičku nebo pomocí různých systémků (přidáním trojháčku nebo Drachtovitch). Jig a guma musí tvořit jeden sladěný celek. Příliš velké háčky se negativně projeví v souvislosti s pohybem nástrahy, naopak malý háček může znemožnit kvalitní zaseknutí ryby. V obchodech můžete často koupit těžké hlavy, které jsou však opatřeny háčky z nekvalitního nebo slabého drátu, který sumec při záběru buďto narovná, nebo zcela zlomí. Jigový háček musí být vyroben z velmi kvalitního drátu, ideální je mořské provedení, které se nám nejednou osvědčilo.

Hmotnost jigové hlavičky vychází z velikosti nástrahy a samozřejmě hloubky vodního sloupce a námi zvolené rychlosti klesání nástrahy ke dnu. Na stojatých vodách by se měla nástraha ke dnu propadat pomalu a hodně se při tom pohybovat. Zároveň musí být dostatečně těžká, aby v případě potřeby dosáhla dna. Na tekoucích vodách musíme připočítat s proudem, takže volíme obecně těžší hlavičku než na stojáku.

 Používám jigové hlavičky v rozmezí 10 – 22 g. Jsou období aTěžší hlavičky s kvalitními háčky podmínky, kdy jsou gumy účinnější než woblery. Je důležité, aby byly z pevné a zároveň měkké gumy a pohybovaly se co nejprovokativněji. Dá se s nimi pracovat pomaleji než s woblerem a můžeme je nechat libovolně propadat vodním sloupcem. K navíjení se dají přidat nepravidelné trhavé pohyby tak, že guma doslova skáče po dně a můžeme nástrahu na chvíli i nechat jen tak ležet. Stává se, že přijde záběr, právě ve chvíli, kdy gumu odlepíte ode dna. Během stmívání vedeme nástrahy mělce pod hladinou a přitahujeme je nepřerušovaně. Co se týče výběru barvy, řídím se stejným pravidlem jako u woblerů.

Tento sumec neodolal nažloutlému kopytu

To by bylo z mých poznatků o sumci prozatím vše, mohu Vám však slíbit, že hned jak se mi podaří nasbírat dostatečné zkušenosti s chytáním sumců na třpytky, rád se o ně s Vámi podělím. Pokud někdo z Vás takové zkušenosti má a chtěl by se s nimi svěřit i ostatním příznivcům našeho webu, stačí nám poslat mail na adresu info@privlac.net a my Váš příspěvek rádi zveřejníme.

inPage.cz - webové stránky, doména a webhosting snadno.